Znamená konec síťové neutrality v USA konec svobody?

0
1387

Pojem „síťová neutralita“ nekoluje internetem moc dlouho, ale momentálně se stal jedním z nejožehavějších témat, kterému by se měl věnovat každý, kdo má rád internet v takové podobě, v jaké ho známe dnes – tedy svobodný. Tato svoboda byla narušena v zemi, která pro západní Evropu byla vždy tak trochu vzorem, tedy v USA, kde se zákon o síťové neutralitě zrušil.

Samotná síťová neutralita znamená to, že k jakýmkoliv datům na internetu musí být přistupováno se stejnou důležitostí. Operátoři a poskytovatelé internetu vám nesmí blokovat nebo zpomalovat přístup k jakékoliv službě. Z jejich pohledu jsou data, která k vám a od vás proudí, pouze shluk jedniček a nul bez významu. Na první pohled není síťová neutralita tolik zajímavým tématem, ale důležité je si představit, jak by mohl internet vypadat bez ní.

Prohlížíte si Facebook a koukáte na Youtube? Připlatíte si!

Obrovským problémem při zrušení síťové neutrality je právě fakt, že internetoví poskytovatelé najednou jaksi mohou nahlížet pod pokličku toho, co na internetu děláte, a podle toho vám účtovat služby.

Příkladem z trochu jiného soudku může být spotřeba elektřiny. Váš dodavatel neřeší, jestli elektřinu používáte ke sledování televize, svícení nebo čemukoliv jinému. Vy si kupujete energii, kterou využíváte, na co chcete. Co kdyby vám ale najednou dodavatel začal účtovat energii podle toho, na co jí využíváte? Nebo by dokonce začal omezovat některé vaše přístroje, protože nemáte zakoupený balíček energie například na kuchyňské náčiní? To není zrovna milá představa.

Naprosto stejné je to s poskytovateli internetu. Vy si od nich kupujete službu, kdy k vám a od vás proudí data. Operátora by nemělo zajímat, co tato data znamenají a na co přesně je využijete. Ano, některé balíčky, zvlášť u mobilních operátorů, mají omezený objem dat, který je možné spotřebovat, ale ani tito operátoři neomezují, na co přesně tato data spotřebujete. Bez síťové neutrality vám může být účtováno nejen použití internetu, ale také to, na co přesně internet používáte. A to ne samotnými službami typu Facebook nebo Youtube, ale právě poskytovateli připojení.

Příklad ze světa, kde síťová neutralita nefunguje, přesněji řečeno v Indonésii. Na výběr je nepřeberné množství různých balíčků a příplatků za jednotlivé služby, dokupují se data pro jednotlivé weby a operátoři mají v rukou obrovskou moc.

Balíčky s přikupováním dat za jednotlivé služby, mohou mít v zásadě jakoukoliv podobu. Hrajete po internetu počítačové, mobilní nebo konzolové hry? Bez extra balíčku si nezahrajete, nebo bude připojení extrémně pomalé. To samé platí o sociálních sítích, stahování nebo třeba zpravodajských servetech. Teoreticky jakákoliv služba může být zpomalena, zablokována nebo zpoplatněna, pokud si to poskytovatel internetu usmyslí.

Kdo ovládne internet?

Konec síťové neutrality není jen další velkou nepříjemností pro zákazníky, ale také pro všechny webové služby. Pokud bude operátor zpomalovat ke službě připojení, dá se očekávat masivní odliv zákazníků. Ti si budou vybírat kvalitní služby, a ne ty omezené a nekvalitní, které se ale takovými stali ne vlastní vinou, ale kvůli operátorům.

Velkou otázkou bude, co se stane například se stahováním větších objemů dat třeba z webů typu Uložto nebo jiných. Tyto služby jsou na data velmi náročné a pro poskytovatele internetu drahé. Stahování větších souborů po internetu by klidně mohlo zaniknout.

Ostatní služby by bohužel mohla ovládnout elita, která by byla ochotná a schopná zaplatit poskytovatelům připojení takovou sumu, aby neměli zpomalené připojení. Vznik nových a progresivních služeb by se zastavil a na internetu by mohl vzniknout monopol několika společností, zatímco ty menší by zanikaly.

Je to sice trochu černé zobrazení možno budoucnosti, ale náznaky této vize zde rozhodně byly i v minulosti. Největší kauzu způsobila roztržka mezi online poskytovatelem filmů Netflix a mediálním konglomerátem Comcast v roce 2014. Comcast Netflixu blokoval a zpomaloval připojení zákazníků, dokud ten nebyl ochoten zaplatit, aby bylo připojení zase neomezené. I kvůli této kauze bylo v roce 2015 přijato opatření o síťové neutralitě.

To bylo po dvou letech v USA zrušeno a poskytovatelé internetu mají volné ruce k tomu, aby začaly firmy poskytující online služby účtovat.

V Evropě se snad zatím není čeho bát

Evropa snad zatím konec síťové neutrality nepocítí a máme zde pravidla a zákony, které síťovou neutralitu chrání. Ale ani tyto zákony nejsou zcela bez chyb.

Stačí se podívat k nám do našeho loterijního zákona. Ministerstvo financí může blokovat ty webové stránky, které zákony o poskytování hazardu porušují. To samo o sobě může být považováno za cenzuru, přestože Ústavní soud tyto blokace za cenzuru nepovažuje.

Tento samotný zákon a blokování nelicencovaných kasinových stránek, zas takový problém není, ale jedná se o velmi nebezpečný precedens, a je jen otázka, kde až skončí. Blokovat by se totiž mohly v budoucnu i jiné stránky a weby, které nabízí například takzvané fake news, neboli falešné zprávy. Některé tyto zprávy mohou být sice velmi škodlivé, na druhou stranu kdo přesně bude určovat pravdivost a nepravdivost dané informace? Nemůže se také stát, že se na blokované weby dostanou pouze nepohodlné stránky? To už cenzurou může velmi zavánět.

Lze jen doufat, že se USA nestanou pro Evropu vzorem i ve zrušení síťové neutrality, a internet tak zůstane svobodný a bez omezení.

bez omezení.

- Reklama -