Extrémně nehostinné oblasti naší planety a místa, na kterých dlouho nepřežijete. Takto bychom mohli charakterizovat pouště neboli nejsušší místa na zemi. Žít zde může jen hrstka živočichů, kteří jsou vybaveni tisíci lety evoluce. Pouště se vyskytují nejčastěji kolem obratníků. Charakteristické jsou nedostatkem vegetace a vody. Horní hranice srážek je kolem 250mm srážek za rok.
I mezi pouštěmi ale najdeme jednu, která se vymyká všem průměrům. Jednou takovou je poušť Atacama nacházející se v Jižní Americe. Pokládáme ji nejen za jednu z nejsušších ale také největších pouští na světě. Táhne se 1 000 km od jižní hranice Chille po centrální oblasti Peru. Někde dosahuje až 5 000 km nad moře.
Extrémní sucho
Sucho je zde skutečně extrémní až neuvěřitelné. V některých oblastech pouště Atacama dle měření nepršelo stovky i tisíce let. To je způsobeno jednak polohou a taktéž vlivem zemské rotace, neboť se už tak řídká mračna stáčejí zpět nad oceán (Pacifik) a ne nad pevninu.
Díky těmto podmínkám jsou zde naleziště obrovského množství železné a měděné rudy. Výrazným artiklem je také dusičnan sodný (jinak také Chilský ledek). O tuto vzácnou surovinu se dokonce vedl válečný konflikt.
Zajímavé jsou také výkyvy v teplotách. V létě se můžeme setkat s 0 °C v noci až po 50 °C přes den.
Vědecké využití
V poušti můžeme najít několik vědeckých pracovišť Evropské jižní observatoře. V těch najdeme pásy radioteleskopů a obrovské dalekohledy. Právě suché prostředí a izolovanost je důvodem, proč jsou tyto oblasti pro pozorování noční oblohy ideální.
Díky přírodním podmínkám a povrchu využívá poušť Atacama také NASA k simulování přistání na Marsu.
Nejsušší místa v ČR
Celoplošný průměr v ČR je 680 mm. Méně než 500mm tedy spadne v místech Jižní Moravy včetně Brna, dále pak také ve vnitřní Praze.
